Můj Kolotoč



Krásný slunný den! Dneska přicházím s tématem kolotoče. Ale ne toho pouťového.


Postupem času začínám přicházet na to, že život opravdu protéká mezi prsty. Ráno se probudím a přijde mi, že za 10 minut už je zase večer a čas jít spát. Oslavujeme Silvestr a příchod nového roku a z čistajasna je tu červen. Kam se ten čas poděl? Co jsem vlastně stihla dokázat za tenhle půlrok? Splnila jsem si alespoň jeden ze svých cílů?

Neustále si přijdu být uvězněná v jednom velkém kole ze kterého jen málokdy dokážu vystoupit a na chvilku se zastavit. Každý týden je stejný, rutinní. V pondělí jedu do školy, ve čtvrtek ze školy a pátek, sobota, neděle se vlastně ztratí asi tak rychle jako sklenička Nutelly ze špajzu.

Občas si také říkám proč tohle všechno vlastně dělám? Dá mi tahle rutina něco do života? Budu za 3 roky po dokončení školy a ukončení tohohle koloběhu jiná? Moudřejší? Víc připravená do života? Anebo se mi budou prostě jen točit panenky pořád dokola a nebudu se moct zastavit?

Tohle všechno bohužel nezjistím, dokud se tam nedostanu. Do té doby než ukončím školu, než přestanu běhat z místa na místo a cítit se opravdu v časovém pressu. Nebo dokud nepřestanu mít naopak pocit, že ztrácím svůj čas třeba jízdou ve vlaku. 

Doufám, že nebudu jediná kdo o tomhle občas přemýšlí. Občas mě napadne jak by mi asi bylo kdybych tohohle všeho co teď dělám nechala. Přestala chodit do školy, která ze mě vycucává energii, přestala se zaobírat maličkostmi a malichernostmi a začala opravdu dělat něco, co by mě naplňovalo a bavilo. Znám a vím, že jsou tu človíčkové, kterým se tohle všechno daří skloubit dohromady a opravdu jim to moc přeju. Ale přála bych to i sobě. Najít si činnost, místo, věc, objekt nebo třeba obor který by mi něco dal. Něco víc než jen diplom za složení zkoušek. Něco do života, motivaci trávit svůj čas právě nad tím. Mít to ráda, ponořit se do toho a žít tím. A ne s tím
Snad to něco jednou všichni najdeme a konečně poznáme, že se dá z toho koloběhu života vybruslit i za docela dobrých podmínek a okolností. 

Mějte krásný den,


6 komentářů:

  1. Chce to zkoušet a hledat a také v určitých věcech změnit pohled na věc. Taky mi to pak přišla, než jsem přišla na to že to je tím, že třeba život př.v práci beru jako že to není "život" a že musím počkat až budu doma a pak zase budu žít. Teď už to tak neberu, cesty beru jako poznání, nebo si čtu - dál žiju, práce je mojí součástí, žiju naplno i když jsem v ní a velké plus je že mě baví, takže ta změna pohledu šla rychle, ale i chvíle kdy mě nebaví přatavuji do pozitivní roviny. Díky tomu mi čas přestal tak utíkat, protože nečekám na AŽ ;)
    Přeji hodně štěstí :)

    SmileThess

    OdpovědětVymazat
  2. Také se snažím změnit svůj přístup k času a určitým povinnostem, ale občas když jen tak ležím tak mi hlavou jdou přesně ty myšlenky, které jsem sepsala a tak jsem se s vámi o ně chtěla podělit.. :-) děkuji za váš pohled, moc si ho vážím!

    OdpovědětVymazat
  3. Krásny článok. Tiež si to uvedomujem. Veľmi dobre si to opísala aj s tým prirovnaním o nutelle a špajzi. :D Dúfam, že nájdeš čo ťa naplňuje. :)

    Krásny štvrtok! ;)
    Blog of Sunflower

    OdpovědětVymazat
  4. Veľmi pekný článok :) Podobné myšlienky ako tie tvoje mi po rozume v poslednej dobe chodia tiež, rovnako aj ja mám pocit, že som stále v tom istom kole a hneď ako sa zobudím, už je večer a ja som ešte ani poriadne nič neurobila a miestami už mi to lezie pekne na nervy

    FRENCHSTYLE

    OdpovědětVymazat
  5. So nice post and blog. I like it ...kisses

    Follow for follow? <3

    http://www.ioannesstyle.com/

    OdpovědětVymazat

 

Followers

Follow by Email

About me

Vítejte na mém webu ELISSPACE.com. Jmenuji se Eliška Roubíčková a je mi 21 let. Píšu o všem, co mě v danou chvíli baví a naplňuje.

Doufám, že se Vám můj web bude líbit!

Instagram